Rozhovor se slovenským rytcem a grafikem Martinem Činovským

Rozhovor se slovenským rytcem a grafikem Martinem Činovským

Dnes Vám přinášíme zajímavý rozhovor s významným rytcem a grafikem Slovenské republiky Martinem Činovským. Jedná se o slovensko-český rozhovor, ale věřím, že to nebude nikomu na překážku. Martin Činovský je nejproduktivnějším tvůrcem známek rodného Slovenska a kromě toho je vysoce vážen jako volný grafik. Pochází od něho více než 100 rytin a mnoho dalších děl pro poštovní správu (obálky prvního dne, razítka). Grafické vzdělání získal v 70. letech 20. století na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u prof. Albína Brunovského, nejznámějšího slovenského grafika. Ve studiu pak pokračoval ve Francii a počátkem 80. let se specializoval na poštovní grafiku. V roce 1986 se stal prvním slovákem, který ryl známku Československa - bylo to vydání k mistrovství světa ve volejbalu žen. Mezitím sám navrhl mnoho známek, které ovšem i ryl, mj. v roce 1993 první známku nového Slovenska se státním znakem.

Jaké máte čerstvé pocity z Vaší výstavy ve Žďáru nad Sázavou, kde zároveň probíhala i výstava poštovních známek? Uveďte prosím ještě čtenářům další příklad, kde Vaši práci mohou v budoucnu zhlédnout.

Klub filatelistov ve Žďáru považujem za jeden z najlepších. Ponúkli mi autorskú výstavu v rámci celorepublikovej filatelistickej výstavy. Exponáty, ktoré boli koncipované ako prierez mojej celej známkovej a aj voľnej grafickej tvorby boli inštalované priamo vo výstavnej sieni radnice. Podujatie bolo po všetkých stránkach perfektne zorganizované. Strávil som dva dni medzi príjemnými ľuďmi, filatelistickými odborníkmi a aj výtvarníkmi-rytcami, ktorých považujem za skutočných kolegov a mali sme o čom rozprávať. Mal som príjemný pocit z veľkého a úprimného záujmu o moju prácu.
V pláne na tento rok sú ešte dve výstavy avšak nie na Slovensku. Jedna by mala byť v Paríži v Maison de l´Europe a druhá na našom veľvyslanectve v Londýne.

Jaký je Váš pohled na současnou problematiku slovenské známkové tvorby, kde nynější vedení prosazuje jako základní tiskovou techniku pro tisk známek ofset. Jaký je podle Vás hlavní důvod tohoto kroku? Jsou v tom jenom peníze nebo ještě něco dalšího?

Stal som sa prvým rytcom slovenskej národnosti v rámci Československa. Veľkú podporu som mal u pána Herčíka a Prof. Brunovského. Na výtvarnú, kultúrnu tradíciu som sa snažil plynulo naviazať aj v rámci Slovenskej republiky a desať rokov sa to darilo. Vychoval som ďalších nasledovníkov a darilo sa mi do známkovej tvorby zapájať špičkových výtvarníkov. Takmer deväť rokov som predsedal Realizačnej komisii známkovej tvorby, na vlastnú päsť sme s priateľmi založili tlačiareň na oceľotlač... Nemám pocit, že to všetko bolo zbytočné úsilie. Prečo taká zmena? Problémom totiž nie je v skutočnosti nejaká tlačiarenská technika. Podobné problémy vznikajú aj v iných oblastiach, a nielen kultúry. Každý mysliaci človek si to dokáže pomenovať.

Jak to vlastně bylo s nevydanou rytinou papeže, kterou jste rytecky upravil. Nám všem (hlavně filatelistům) to přišlo velmi nefér, jak se k Vám a ke všem rytcům zachovali.

Známka pápeža bola v emisnom pláne ako rytina (rotačná oceľotlač v kombinácii s hĺbkotlačou v hárčekovej úprave) a takto mi to zadal aj vydavateľ - Ministerstvo dopravy pôšt a telekomunikácií SR. Všetko som podľa tohto zadania urobil: grafickú úpravu, ryteckú rozkresbu, podľa ktorej urobil rytinu F. Horniak. Hotové práce boli schválené komisiou a Poštovní tiskárna cenin mala objednávku na tlač. Napriek tomu Slovenská pošta dala z prvotnej makety známky svojvoľne vytlačiť v inej upravenej podobe a inej technike spomínanú známku. Udialo sa tak nielen bez súhlasu autora, ale napriek jeho nesúhlasu. V tom čase minister previedol vydavateľské kompetencie na poštu a svoj poradný orgán – Realizačnú komisiu zrušil. Rytina Svätého otca teda existuje.

Již se objevily první padělky Slovenských známek tištěných ofsetem, o čemž se zmiňuje například i Zdeněk Fritz v Merkur-Revue 2/2004. Stačí použít chemické činidlo a například u již zmíněného aršíku s Papežem známky smýt a primitivní falzum je hotové a neinformovaným filatelistům může vzniknout velká finační škoda při neopatrném nákupu. Toto je samozřejmě u známek tištěných ocelotiskem nemyslitelné a nikdy by se to nemohlo stát. Váš názor na tuto problematiku?

Len v Bratislave je niekoľko desiatok ofsetových tlačiarní a dve z nich majú v názve tlač cenín. Takéto známky by mohli realizovať bez problémov a určite nie drahšie. Na bankovkách sa využíva ručná rytina nielen ako výtvarná grafická technika, ale aj ako jeden z prvkov ochrany proti falšovaniu. Toto bola na našich známkach vlastne jediná ochrana. Perforáciu, požitie luminiscenčných farieb, mikropísmo nepovažujem v súčasných možnostiam prístupnosti k technológiám za dostatočnú záruku proti falzifikátom. Možnosť zasielania tlačových podkladov v elektronickou podobe len zvyšuje možnosť ich kopírovania. Použitie acetónu je len ľudová zábava. Sú omnoho závažnejšie možnosti masívnej produkcie falzifikátov, lepšie povedané nadprodukcie originálov.

Je konec oddělení rytectví a ceninové tvorby na katedře grafiky VŠVU nebo se ji podaří zachránit?

Oddelenie tvorby cenín a rytectva funguje v rámci Katedry grafiky na Vysokej škole výtvarných umení. Vzniklo za významnej podpory Národnej banky Slovenska. Rytina sa tu vyučuje ako jedna z hĺbkotlačových grafických techník a ceniny nie sú len poštové známky. Je to akademická pôda a nie "účelové zariadenie SP". To by sa potom mohla zrušiť aj Filmová fakulta VŠMU. Okrem toho FDC sú stále v rytine.

Vychoval jste řadu slovenských rytců, není Vám líto, že známková tvorba na Slovensku takto dopadla a nechcete více spolupracovat například s českou známkovou tvorbou? Vím, že je u nás hodně kvalitních rytců, ale to nemění nic na tom, že nějaká spolupráce s Poštovní tiskárnou cenin by mezi vámi mohla vzniknout. Je to reálné?

Českí rytci za desaťročné obdobie slovenskej známkovej tvorby realizovali 4-6 známok ročne. Nebolo to preto, že by sme nestíhali, išlo o rytinu a jej kvalitu a mali jednoducho bližšie do tlačiarne. Je sympatické, že niektoré kluby českých filatelistov sa prihovorili v českej komisii, aby sa slovenskí rytci mohli podieľať na českej známkovej produkcii. Táto myšlienka našla kladnú odozvu. Ako mi zdelil pán Kulhánek: ... z kolegiality... Pre mňa osobne by to bolo obnovenie starých dobrých kontaktov a s PTC už spolupracujem temer dve desaťročia. Ako sa k tomu napokon postaví Česká pošta, uvidíme.

Na čem teď pracujete? Uveďte prosím čtenářům několik příkladů z Vaší nynější činnosti.

Môžem sa viac venovať škole a študentom, rytina ako grafická technika existuje a existovala skôr, ako sa zjavili známky, môžem sa venovať vlastnej tvorbe, maľbe, grafike, hudbe. Mám rozpracované projekty na výstavy v zahraničí.

Sledujete ještě známkovou tvorbu Slovenska nebo jste na ni již zanevřel? Co říkáte třeba na poslední známku Vstup do NATO? Grafická úroveň nám filatelistům přijde slabá a nominální hodnota 60 SK akorát tak naznačuje, že je třeba dohnat zřejmě nižší zájem o slovenské známky alespoň nominálem. Výrazný pokles zájmu o slovenskou známkovou tvorbu může všechno vyřešit a vrátit do starých a normálních vyjetých kolejích nebo je to vedení slovenské pošty jedno a bude i přes velké finanční ztráty postupovat dál?

Moje meno je už natoľko spojené so známkovou tvorbou, že sa to nedá jednoducho vygumovať. Zaujímam sa i naďalej o túto oblasť nielen na Slovensku. Aj keď to, čo sa deje, je smutné, častokrát sa pri pohľade na niektorú súčasnú známku musím zasmiať. Myslím, že najväčšie straty sú tie, ktoré sa finančne vyčísliť nedajú.

Moc Vám děkuji za rozhovor a za dobře odvedenou práci u československé a slovenské známkové tvorby a přeji si jako celá řada filatelistů (v Čechách na Slovensku, ale i v celém světě!), aby to všechno dobře dopadlo a slovenská známková tvorba se znovu změnila k lepšímu. Budeme za Vás bojovat, protože jste pořád naši bratři a věříme, že i když nás teď dělí hranice, máme hodně společného nejen u tradičně nejkvalitnější známkové tvorby na světě, ale i historicky a názorově. Takže věřím, že rozum u nynějšího vedení Slovenské pošty zvítězí a tradice zůstane zachovaná.

INFOFILA

Autor: Zdeněk Jindra